Už měsíc se ve Šluknovském výběžku demonstruje, už měsíc hordy rozhořčených, pracujících a hlavně slušných lidí pozvedají svůj hlas proti nepřizpůsobivé lůze. Už měsíc si mohou čeští nacionalisté, v čele s prezidentem Klausem a Věcmi veřejnými blahopřát, že získávají ve společnosti stále větší vliv.
A zvolení úředníci, rozuměj politici, si najednou musí lámat hlavu tím, jak situaci řešit (http://www.novinky.cz/domaci/244324-politici-nevedi-co-si-pocit-se-situaci-na-sluknovsku.html).
Klaus např. navrhl vyřešit nepokoje silou, a pak hledat nějaká dlouhodobější řešení (http://www.novinky.cz/domaci/244431-klaus-chce-nepokoje-na-sluknovsku-resit-nemilosrdne-silou.html). Zaráží mě ovšem, jak vůbec může prezident státu, který zřídil kvalitně fungující Agenturu pro sociální začleňování, a jehož univerzitní i jiní odborníci mají dávno promyšlené a zmapované strategie, pomocí nichž lze postupovat, nevědět a nezmínit, že dlohodobá řešení jsou dávno připravená. (viz např. ZDE) Nebo že by to věděl a nezmínil se o tom úmyslně? A hlavně, proč vlastně ty univerzity a ty odborníky máme, když jejich návrhy nejsou realizovány? Proč vlastně máme Agenturu pro sociální začleňování, když na tolika místech k začleňování nedochází (http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-urban.php?itemid=14211)?
Nic neřešících řešení mají najednou všichni spoustu - regulace vydávání sociálních dávek, kontrola hygieny, nucené veřejné práce, kontrola školní docházky, posílení policejního dohledu a kontrola množství přestupků, zákaz pobytu pro pachatele přestupků, zákaz výherních automatů, vymýcení drogové kriminality, a spoustu dalších, většinou založených na ještě větším dohledu a represích. Všechna tato řešení mají však podle mě jednu vadu. Vycházejí z mylné představy příčin, totiž z té, že na jedné straně stojí slušná, pracovitá většina, a na druhé nepřizpůsobivé a kriminální živly. A tyhle živly, příčina všech problémů, jsou v podstatě nevychovatelné a nepolepšitelné, protože to mají prostě v genech. A tak jediné co pomůže, je být na ně ještě přísnější. (Úchvatný přehled zločinnosti a popis povahy Rómů vedený v tomto duchu, můžete číst zde: http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/208128.aspx).
Nikdo určitě nebude zpochybňovat, že spousta Rómů páchá spoustu zločinů, že někteří přepadávají lidi, že někteří někoho znásilnili, že jiní jiné okradli, že další obchodují s drogami a že někteří z nich dokonce vraždí. Ostatně stejně jako příslušníci všech dalších etnik, národností a národů po celém světě. Takže kriminalita tou hlavní příčinou nebude. Zásadní problém bych viděl spíš v našem pohledu na společnost, podle něhož jsou na vině vždycky ti Druzí, ti Jiní, ti, co nejsou jako My, ať už jim říkáme Cikáni, Zločinci, Rómové, Nepřizpůsobiví, Teplouši, Náckové nebo třeba Komunisté. Protože My, na rozdíl od Nich, jsme přece všichni do jednoho slušní a pracovití, naše děti chodí vzorně do školy, naše rodiny fungují bezchybně, myjeme se každý den a bez výjimky usilujeme o společné blaho. Z tohoto hlediska pak skutečně není tak těžké nějaké to řešení najít, a zpravidla bude spočívat v tom, že ty Jiné proměníme na Nás, a když to nepůjde, tak je někam zavřeme, vyženeme nebo zabijeme.
No, kdyby bylo třeba zabíjení opravdu účinné, tak budiž. Když se kácí les, lítají přece třísky. Co bychom pro lepší společnost neudělali. Kdo vám však zaručí, že zabíjení skončí jenom u těch Druhých? Co když se vyskytnou někteří z Nás, kteří s tím nebudou souhlasit? Zabijeme je také, až dokud nezůstanou jenom ti slušní? Kdepak, takový přístup je patrně dlouhodobě neudržitelný, jak ukazují osudy většiny moderních diktatur.
V případě vyhánění není zase jasné, kam bychom je vlastně měli vyhnat? Že bychom pro ně koupili ostrov nebo postavili rezervaci? A nebude to příliš drahé? A nebude se z exilu dál šířit ta jejich nakažlivá a zločinecká Jinakost. Snad ledaže bychom nechali rezervace oplotit ostnatým drátem a nikoho z nich nepouštěli ven. Dobří a špatní budou jednoznačně a jednou provždy odděleni a bude klid.
Tolik sarkasmus. Pokud jde o proměnu čili převýchovu, u té už asi není příliš na místě. Všichni nám teď totiž zcela vážně dokola opakují, že hlavní řešení je řádná školní docházka, a že když nebudou nepřizpůsobiví posílat děti do školy, tak jim sebereme dávky, a bude. Však to je naučí. Ptám se tedy, jak je to možné, že náš školský systém, kam mají všechny děti bez rozdílu barvy pleti povinnost docházet, celou situaci dosud nevyřešil? Je skutečně tak kvalitní a jsou hodnoty jím předávané doopravdy tak skvělé, že pouhá přítomnost v něm dokáže bez dalšího udělat z neřáda řádného občana?
Domnívám se, že k účinnému řešení bychom se snad mohli začít přibližovat teprve tehdy, když bychom dokázali změnit naší sociální perspektivu. Dosud pohlížíme na zamotané klubko romské a nepřizpůsobivé problematiky špatně. Uměle a podle pochybných měřítek oddělujeme špatné od dobrého, a toho špatného se chceme zbavit. Máme totiž ještě pořád naprosto nepatřičný a falešný pocit, že to zlé, kriminální a prohnilé, představuje pouze okraj společnosti, jejíž jádro je jinak v celku dobré. Naše perspektiva je lokální, vylučující, a tudíž krátkozraká.
Vídíme společnost jako strom, který má pouze pár uschlých listů a nechápeme, že příčinou usychání je parazit, který zevnitř postupně rozežírá mízu stromu svými toxickými výkaly. Vidíme ji jako člověka, co si kouše nehty, a tak ho chceme plácnout přes ruku. Nedojde nám při tom ale, že si ty nehty okusuje proto, že celá jeho duše je zachvácena niterným neklidem a třesem, jenž se plácáním jenom prohlubuje. Díváme se na sociální nemoci tak, jako se chirurg nebo chemoterapeut dívají na rakovinný nádor a myslíme si, že stačí zničit pár napadených buněk. Uniká nám, že příčina rakoviny není ani tak v samotných buňkách, a dokonce ani v jednotlivém pacientovi, nýbrž v celém civilizačním prostředí zamořeném chemickými jedy, radiací a mentálním úpadkem.
Mám tedy za to, že jestliže chceme opravdu najít spravedlivé a správné řešení, potřebujeme změnit způsob myšlení. Potřebujeme lokální a vylučující pohled nahradit pohledem celostním a integrujícím. Toho však můžeme dosáhnout jedině tehdy, když za prvé připustíme, že nejen oni, ale i my, každý z nás, jsme nemocní, a když si za druhé uvědomíme, že naše sociální (ale i zdravotní, ekonomické, morální a politické) potíže nejsou způsobeny ani tak izolovanými jedinci či skupinami, ale krizí, kterou prochází celé civilizační prostředí, v němž žijeme.
A pokud to neuděláme, pokud nepřijmem krizi jako výzvu k obnově a budeme dál řezat, potlačovat, ozařovat a zakazovat, nedostaneme se nám vyléčení, nýbrž jen dalšího zmrzačení!
Komentáře
Re: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení rómské otázky
21. Září 2011 - 8:48 | pitvok
Strana zelených předložila pozitivních návrh řešení
Nahoruhttp://www.zeleni.cz/media/aktuality/strana-zelenych-predlozila-komplexni-navrh-jak-resit-situaci-v-ceskych-ghettech/
Re: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení rómské otázky
21. Září 2011 - 11:35 | evalida
Dobré zamyšlení. Je možné zodpovědět otázku "Jak?"? Jak změnit způsob myšlení? Jak změnit pohled? Na co se soustředit a čemu naopka nepřikládat váhu?
NahoruRe: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení rómské otázky
21. Září 2011 - 12:11 | Jan Tichý
Čemu nepřikládat váhu? Pro začátek například demagogickému dělení na MY a ONI: Prohnilí politici - my čestní. Lživá média - my nositelé Jediné Pravdy. Nepřizpůsobiví kriminálníci - my, kteří přece nikdy nekrademe. Atd.
NahoruRealita je vždycky složitější. Ale každý může rozsvítit aspoň malou svíčku místo nadávání, že je tma (jak už kdosi moudrý řekl líp).
Re: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení rómské otázky
21. Září 2011 - 12:48 | dodgeo
S myšlenkami v článku plně souhlasím. Věřím také, že by přinesly trvalé výsledky. Bylo by to fantastické, kdyby lidé začali v tomto ohledu (a mnoha dalších) přemýšlet jinak. Jen si myslím, že těch kteří se nebojí přehodnotit svůj názor je málo. Setrvačnost je velká, ne že by ti ostatní nechtěli, jen mají strach o sebe sama a své blízké. Mají strach, že mohou nést následky, třeba i fyzické nebo existenční a mohli by upadnout do horšího stavu, než v jakém byli před tím.
NahoruLidé mají často z Rómů strach, bojí se s nimi stýkat, dívat se jim do očí. Podobné to bude i na druhé straně vůdči bílým. Potom mnoho lidí z obou skupin ani nemůže vidět na opačné straně ty jednotlivce, kteří mají třeba i zájem dosáhnout stejného cíle stejným způsobem jako oni sami. Ta spolupráce je asi to nejdůležitější, musí chtít obě strany. Ale ta preventivní všeobecná lhostejnost tomu zabraňuje.
Do jaké míry se shodují hranice mezi tím dobrým a zlým mezi spolupracujícími etniky, aby mohlo být to zlé napříč efektivně potlačeno? To je další důležitá otázka, bez jejíž odpovědi nebudeme předem nikdy vědět, co bude jednotlivé skupiny změna myšlení stát.
Re: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení rómské otázky
21. Září 2011 - 14:12 | hillbill
Cituji z předešlého: Lidé mají z Rómů strach.
NahoruKlasická schizofrenie těchhle rádoby ochránců lidských práv. Rozdělí společnost na lidi a Romy.
Jak ale nedělit společnost na bílé a cikány, když obě skupiny fungují podle nějakých vzorců a ty vzorce nejsou stejné. Zajímalo by mě, kde se ty vzorce u cikánů vzaly. Je tam genetická dispozice nebo jen sociální? Pokud genetická, tak si tady můžeme filozovat, jak chceme. Je to stejné jako naučit psa mluvit.
Re: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení rómské otázky
21. Září 2011 - 15:47 | dodgeo
Tak to jsem nešťastně napsal, to je snad logické že jsou to taky lidi.
NahoruRe: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení romské otázky
21. Září 2011 - 23:13 | Jan Tichý
Naučit psa mluvit?!! Možná nechtěně, ale právě jste smrtelně urazil dr. Horváthovou, ředitelku muzea, kardiochirurga L. Horvátha, reportéra R. Samka, šéfredaktorku J. Balážovou, spisovatele A. Giňu, dr. filozofie V. Oláha (o kterých píše dnes K. Holomek v MFD) a tisíce dalších lidí jako my, o kterých nic nevíme, ale to neznamená, že neexistují.
NahoruProč se těchto diskuzí neúčastní taky sami Romové, i když by to bylo ve prospěch věci? Možná nad námi zlomili hůl kvůli podobným nešťastným výrokům, které se najdou skoro v každé polemice. (Ačkoli by historicky odpovídaly spíš předminulému století na jihu USA.)
Re: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení romské otázky
22. Září 2011 - 7:35 | hillbill
Pane Tichý, já si jen položil otázku. Ne odpověď. A vy jste odpovídal na něco jiného, i když možná nechtěně. Je tedy problém v genetické výbavě nebo jde skutečně jen o sociální vyčlenění? A když jen o sociální vyčlenění, proč se v Čechách nedemonstruje proti jiným skupinám?
NahoruRe: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení rómské otázky
21. Září 2011 - 14:14 | Of the Moon
Utopické představy.Dodgeo mě dojal velice.Už ses nějakému cikánovi díval někdy do očí? Já to dělám pravidelně,tak dvakrát týdně a nevidím na tom nic světoborného.
NahoruRe: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení rómské otázky
21. Září 2011 - 16:29 | dodgeo
Přes 7 let let jsem navštěvoval jedno severočeské město a procházel téměř denně různými skupinami Rómů, protože přítelkyně bydlela poblíž jejich oblíbených míst. Tak co myslíš?
NahoruTím díváním do očí jsem měl na mysli cokoliv s nimi řešit, obecně převládá jenom nechuť a obavy.
Re: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení romské otázky
21. Září 2011 - 15:41 | Jan Tichý
Jan Werich v dubnu 1968:
Nahoru„...bude třeba naučit se myslet lidsky a demokraticky. ... Ale jestliže chceme být jednou velký národ – a velikost národa není určena velikostí území, nýbrž velikostí ducha –, pak nám nezbude nic jiného ještě dlouho než na sobě pracovat. Považoval jsem a považuji stále za největšího nepřítele člověka blbost. A z blbosti se narodil antisemitismus. Já nejsem tak vzdělaný jako pan Sartre a stovky jiných filosofů, abych mohl rozřešit nebo objasnit kořeny antisemitismu. Ale vím pudově a vím to jistě, že antisemitismus je jednou z největších příčin neštěstí lidstva. A vůbec ne proto, že ubližuje Židům, ale proto, že dovoluje hlupákům, zlým blbcům, nečestným a špatným zbabělcům zbavovat se pocitu méněcennosti. Přitom méněcennosti, která je zasloužená a které se nikdy nezbaví. Antisemita je v podstatě nešťastný člověk. Antisemitismus nezpůsobují Židi, protože nejde vůbec o Židy. Neboť, jak řekl Sartre – nemýlím-li se –, kdyby Židé nebyli, antisemita by si je musel vymyslet.“ (citace podle Historického okénka Františka Kostlána)
Neplatí podobná zákonitost pro všechny nenávistné –ismy?
Re: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení rómské otázky
21. Září 2011 - 16:16 | Of the Moon
S klasiky zacházejme opatrně.Jejich citáty jsou často zcela jiné než jejich životy.V roce 1974 navštívil Sartre ve vězení členy Frakce Rudé Armády,ale na sklonku života své dřívější postoje relativizoval,zvláště ty humanistické a náboženské.Je otázkou,co by dnes říkal i ten Jan Werich.Vzpomeňme na Karla Kryla.
NahoruRe: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení rómské otázky
21. Září 2011 - 18:32 | Of the Moon
Jean-Jacques Rousseau (1712 - 1778)
Nahorus negramotnou T.Levasseurovou měl pět dětí,které odložil do sirotčince,kde zemřely.Psal o výchově a děti dal do ústavu,psal proti aristokracii,ale rád přijímal jejich pozvání a dary.
Re: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení rómské otázky
21. Září 2011 - 21:50 | pitvok
autor článku by se měl naučit používat interpunkci ve větě a psát méně složitá souvětí. Taky ve slově "dlohodobá" chybí "u" a hlavně: píše se "romské" a ne "rómské", "Romové" a ne "Rómové".
skvělá diskuse, co k ní dodat: Snad, že trocha utopie nikoho nezabije. A jak docílit změnu? Základem je rozšířit ve společnosti pocit, že není důležité mé Já, ale harmonické spolubytí s druhými. Že není důležité, co se mi líbí, ale spíš to, co prospívá všem.
NahoruRe: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení rómské otázky
21. Září 2011 - 21:58 | Of the Moon
Pitvoku,jistě máš pravdu,asi se TADY nenejde ten,kdo by s tebou nesouhlasil,ale vykládej to těm druhým.To je ta utopie.
NahoruNebazíroval bych na slovech v uvozovkách,zvlášť když píšeš,že není důležité tvé Já :-))
Re: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení romské otázky
22. Září 2011 - 11:10 | panpanini
Dle mého názoru je zde slovo utopie zcela na místě. Co víc? Řešení navrhované v tomto článku mi nepřipadá příliš přesvědčivé a zdá se mi být, a zde doufám v uspokojivé a osvětlující vyvrácení, samo v sobě rozporné. Předně "pohled celostní a integrující" není samospásný a už vůbec ne, když předpokládá jako jednotící prvek příjmutí faktu, že všichni jsme nemocní. Zdá se, že myšlenka ochrany a sebeobrany slušných, pracujících, zákonadbalých má sílu spojovat daleko větší. A snaží se v konečném důsledku o tu samou utopii, jako navrhované řešení a ostatně i jako dnes již utopický komunismus: spojit celou společnost, morálně ji pozvednout tím, že ji celou napraví společným principem. Pokud nechceme přijímout právě to hledisko vyčleňující Cikány na základě společného pricipu, měli bychom každého bez rozdílu národa chápat jako zodpovědného (takže taktéž trestatelného) člověka. Neuplatňovat tyranii většiny, ani princip vyššího blaha společenského ať v podobě komunismu, Pitvokovy utopie, nebo myšlenek již zmíněného J.J.Rousseaua.
NahoruNávrh přestat rozlišovat dobré a špatné, příjmout celospolečenskou špatnost a z tohoto přijetí se obnovit a napravit už ne jako jedinec, ale jako společnost, jen podporuje mou domněnku o silné utopii. "Pochybnými" měřítky dobrého a špatného na této úrovni v lidských vztazích by měly být a zůstat zákony České republiky. Je-li potřebná změna, je třeba předně usilovat o změnu zákona. Že to není dost pružné a vyhovující dané situaci? Jak rychlá a pružná bude celospolečenská obnova? Mám si tedy jít koupit neprůstřelnou vestu, než přestane být k dostání?
Re: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení romské otázky
23. Září 2011 - 15:46 | pitvok
Odpověď panpaninimu:
Nahoru1) Rozhodně nenavrhuji přestat rozlišovat dobré a špatné. Navrhuj přestat přemýšlet tak, že je možné nějakou skupinu označit za špatnou a jinou za dobrou na základě toho, že někteří členové této skupiny takoví jsou.
2) Zákony nezaručují, že jednáme dobře nebo špatně. Zákony samy už rozlišení na to, co je dobré a špatné předpokládají. Morálka předchází zákonu, zákon může být stejně nemorální, tedy zlý, špatný a neslušný jako jakýkoliv jiný druh lidské činnosti.
3) Domnívám se, že celospolečenské nápravy nelze dosáhnout, je ale možné o ní usilovat, a to na všech rovinách sociálního i osobního života. Představa, že k tomu stačí vydat spravedlivé zákony je naivní.
4) Přijetí celospolečenské špatnosti má přesně ten smysl, v jakém o něm mluvím, tj. jde o změnu myšlení, o změnu perspektivy. Jde o to, nepřistupovat ke světu z hlediska toho, kdo má pravdu, ale z toho hlediska, že všichni se můžeme mýlit. Takovou změnu je ale možné provést jen na osobní rovině. Není ji možné nikomu nařídit, protože i kdyby na to byl zákon, nebude mít žádný smysl.
5) Čili pokud náprava, tak snad jedině zevnitř myslí a srdcí, které pak promění také vzájemné vztahy a cíle. Po křesťansku přerušit kolotoč viny a nehodit tím kamenem. Po buddhisticku zbavit se žádosti a nelpět na vítězství mého já. K tomu je však třeba jasného poznání.
6) Celospolečenskou špatnost považuji za fakt - lež, korupce, podvody a násilí procházejí napříč všemi vrstvami - ať už rozdělíte lidi podle moci, bohatství nebo věku.
Navíc je naše současné civilizace nejenom genocidní, ale také ekocidní, tj. hromadně vyvražďující jiné druhy lidí i jiné druhy života. (Což ovšem nevylučuje to, že můžeme být zase jinými, třeba bakteriemi, vyvražděni zase my. Dokonce se zdá, že tato možnost s nárůstem naší intervence do životního prostředí zvyšuje)
7) Naše situace je tak možná opravdu paradoxní - i kdybychom chtěli všichni žít dobře a morálně, tak v rámci současné společnosti, ekonomiky a kultury to dost dobře není možné. Zdůvodnění takového tvrzení by ovšem zabralo příliš mnoho místa a času. A to souvisí i s narůstající zločinností a vyčleňováním. Protože co je příčinou vyčleňování, tj. neschopnosti a neochoty sdílet normy většiny? Že by genetické dispozice? Tomu nevěřím, věřím naopak tomu, že každá živá bytost potřebuje lásku a přijetí ve společenství druhých bytostí, a že pokud dokážeme od dětství vytvořit přijímající a podpůrné prostředí, tak z lidí nevyrostou vrazi, ale jejich energii se podaří nasměrovat lepším směrem. Naše společnost však takové prostředí nenabízí.
Re: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení romské otázky
22. Září 2011 - 15:00 | Jan Tichý
Kvůli fundovanější odpovědi na otázku Hillbilla jsem zalistoval v objemné Sociologii A. Giddense, 9. kapitola, etnicita a rasa:
Nahoru„Pojem ETNICITA označuje kulturní praktiky a názory určité skupiny lidí, které ji odlišují od ostatních. Příslušníci takové skupiny se považují za kulturně rozdílné od jiných skupin ve společnosti a ta je tak rovněž vnímá. Existuje řada charakteristik, jimiž se etnické skupiny mohou vzájemně odlišovat; nejčastěji však jde o jazyk, dějiny, původ (ať už skutečný nebo domnělý), náboženství a styl oblékání nebo zdobení. Zdálo by se skoro zbytečné zdůrazňovat, že etnické rozdíly jsou VŽDY NAUČENÉ – dokud si ovšem nevzpomeneme, jak často byly některé etnické skupiny považovány za ´předurčené k vládnutí´, anebo naopak za neinteligentní, vrozeně líné a podobně.“
O nějakých genetických dispozicích tedy nelze uvažovat.
A jedna groteskní poznámka o předsudcích: „Ti, kdo nesnášeli Židy a černochy, se stejnou měrou vyjadřovali i proti Waloniánům, Pireňanům a Danirejcům – třem skupinám, které ve skutečnosti vůbec neexistují, neboť si je Hartley (tj. autor průzkumu) vymyslel. Chtěl totiž zjistit, zda mohou mít lidé apriorní předsudky vůči skupinám, o nichž nikdy nemohli ani slyšet.“
Re: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení romské otázky
22. Září 2011 - 15:59 | hillbill
Věřím jen statistikám, které si sám zfalšuji :o)))
NahoruRe: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení romské otázky
22. Září 2011 - 19:10 | Of the Moon
To je známá pravda,která asi panu Tichému unikla.Měl by se poučit u Felixe Holzmana.
NahoruRe: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení romské otázky
23. Září 2011 - 17:25 | Jan Tichý
Dovoluji si s úspěchem pochybovat (Saturnin) že by OBA předřečníci něco věděli o tom, jak se plánuje, provádí a statisticky vyhodnocuje experiment nebo průzkum ve společenských vědách.
NahoruI tak byste se nemuseli snažit být neustále vtipní za každou cenu - jde tu o vážné věci.
Re: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení romské otázky
22. Září 2011 - 20:08 | moldavit
Tajemství romského ducha odhaleno,vybydlil jim domek
http://www.novinky.cz/koktejl/245403-za-omitkovym-zazrakem-se-sjizdelo-cele-slovensko-byl-to-podvod.html
Jinal dnes od půl desáté to rozřízne Jílková na čt
NahoruRe: Pitvokovo lipárium: O konečném řešení romské otázky
22. Září 2011 - 20:13 | barta
Díky, stačily mi dnes ty Sobotkovy exhibice v parlamentu. Škoda, že byl Kalousek v Americe, mohl jednu střihnout i jemu, časem by mu parlament schválil zákon, že se zasloužil o stát.
NahoruZa veřejné peníze veřejná práce.
22. Září 2011 - 20:39 | Míra
Města Most a Litvínov jsou historicky první (a druhé), které dávají veřejné zakázky jen těm, kdo na nich dají práci i nezaměstnaným. Jsou sami. http://www.nasedecinsko.cz/decinsko-aktualne/napsali-jste-nam-jednoduche-recepty-na-rasismus-existuji/?aktualitaId=10902
NahoruMačetář na útěku je velmi nebezpečný
26. Září 2011 - 21:13 | Míra
citace z článku :
Nahoru„Mám sedm kamarádů, kteří mají legálně držené zbraně. Nikdy je dosud při sobě nenosili, měli je jen na střelnici. Teď bez nich neudělají ani krok. Až teď tyhle dobré a klidné občany někdo přepadne, nebo jejich blízké, tak to zmáčknou. Pak už tu válku tady nikdo nezastaví, to si mohou politici v Praze jenom myslet," varuje starousedlík.
Pokud by se tedy našel nějaký výjimečně statečný a aktivní občan, který by je rozpoznal a chtěl je zadržet, riskoval by bez přehánění svůj život.
Na severu Čech se Cikánů bojí všichni, policisté i žalobci. „Všichni tady bydlí, mají tady své rodiny a děti.Pokud se jedná o policisty původem z jiných regionů, než jsou severní Čechy, mají oproti místním velikou výhodu, spočívající právě v jejich určité anonymitě, která chrání nejen je, ale i jejich rodiny před pomstou. http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/209280.aspx