Novoborský OPTIMIK oslavil 25 let fantastickým koncertem

Výroční koncert kapely OPTIMIK v areálu Vodníhu hradu v České Lípě o uplynulém víkendu neměl v zásadě žádné mínus. Když pominu diskutabilní kontrolu bezinfekčnosti, za kterou však pořadatel bohužel nemůže, celá akce měla vynikající průběh. Diváci dokonce překonali svou účastí nedávné vystoupení legendárního Yo Yo Bandu! Počasí se v předchozích dnech krásně vypršelo, a proto byl sobotní večer ve znamení oslavy melodické rockové energie skupiny, která je živým důkazem toho, že kvalitní hudba se dá hrát více než dvě dekády.

Díky služebně nejmladšímu členovi, kytaristovi Ondrovi Pourovi, který vlil kapele v posledních dvou letech do žil novou krev, se kapele podařilo před loňskými Vánocemi vydat téměř po 20 letech nové album Tour de Bor. To bylo i páteří první části sobotního vystoupení, přičemž z něho zazněly energické písně Bang, Doktor, Tour de Bor nebo rozverně provokativní Seagal, která se pomalu ale jistě stává živou tutovkou všech akcí.  Skupina pak překvapivě zařadila do setlistu i hodně melancholické skladby Coura nebo Depka, u kterých zpěvák Vít Svoboda v křiklavě červené košili i stylové kšiltovce nezapomněl na originálně vtipné komentáře. A propos, píseň Depka ukázala stejně zajímavě naživo svou pestrou náladotvornou strukturu, která evokuje hudební artrockové veličiny 70. let. A to i přes živou absenci studiových kláves, které právě Tour de Bor daly svůj retropunc. Je to možná troufalé tvrzení, ale Optimik se ve své tvorbě neopakují, mají v zásobě tolik kreativních nápadů, že doposud každé jejich album ukázalo vždy jiný hudební feeling, ale přesto svou vlastní cestu. 

Zvukař Tomáš Trkal, který měl tentokrát vystoupení Optimiku na starosti, by zasloužil velkou pochvalu, protože zvuk všech nástrojů zněl čitelně, a to už od otevíráku Zdrhám za tebou, kterým skupina kolem půl osmé zahájila více než dvou a půl hodinový koncert. Nevydané album Pomníček, ze kterého tenhle nadupaný song pochází, připomněla v sobotní večer ještě několikrát. Ve skladbě Cokoliv třeba překvapila pouze čtyřčlenným obsazením, kdy se basové kytary chopil jako kdysi dávno Martin „Klekí“ Podešva, který jinak dnes hraje na akustickou kytaru. V chytlavé Mít a držet zaujal první host David Singer, který rockový zvuk kapely obohatil svými houslemi. Jeho um znají určitě fanoušci artrockových matadorů Lingers.On z jejich posledního alba Body and Soul, nicméně kouzlo jeho nástroje bylo v sobotu slyšet u Optimiku nejen v novější hitové skladbě Slunce, ale hlavně po přestávce v polobaladě Zůstaň se mnou, která je jednou z nejsilnějších písni debutového alba Toreador. Právě kultovní debutová nahrávka zazněla na place v plné síle po pauze, kdy zpěváka Víta Svobodu, kytaristu Ondru Poura, baskytaristu Klekího a bicmena Davida Konráda doplnil na pódiu nejen zmiňovaný houslista David Singer, ale především trumpetista Daniel Benisch, jehož nástroj líbivě zaburácel hned několikrát, a to nejen v titulním Toreadorovi, ale i v příjemně rockových skladbách Pohoda letní noci či Michaela. Nejkomplexnější vyjádření pak dostal zvuk v písni Chameleon, kdy se na pódiu téměř kompletní kapela z období nahrávání Toreadora předvedla v plné parádě. Ondra Pour zastoupil původního kytaristu Pavla Krchova s bravurou sobě vlastní. V té chvíli nabídl Optimik nejsilnější charisma, které muselo smést veškeré pochyby těm, kdo třeba kapelu znají jen z živé podoby posledních let, ale nevěří, že by mohla méně časté živé nástroje autenticky takto předvést.

Precizní výkon a našlapaná energie z kapely jen tryskala, a když Klekí a spol. vzápětí přidali svůj letitý šlágr Oceány, bylo jasné, kdo panuje na českolipském rockovém trůnu. Chutný „toreadorovský“ koktejl pak zakončila provokativně rázná píseň Amsterdam, která opakovaně rozvášnila nadšené obecenstvo. Kapela chtěla již končit, a to i po přípitku s Pavlem Krchovem, který před 25 lety kapelu spoluzakládal, ale nebylo jí to dopřáno. Po mocném aplausu se musel Optimik vrátit se dvěma songy: zatímco nostalgická Píseň osamělého rybáře spíše uspávala, byť ve velmi příjemném duchu, energická Surikata zase všechny rozhodně rozezpívala.

Bylo to fantastický koncert, který dokázal, že muzikanti z Optimiku mohou v klidu hrát dalších 25 let. Mají totiž neutuchající živou energii na rozdávání!