Na přípravu receptu potřebujeme: dva členy hudební skupiny LKP a jejich hosty – kapelu The Linings z Benešova a No Good Ok z Plzně, klub Progres a 14 velmi mladých platících diváků.
Nejprve vezměte dva kluky z LKP – bez třetího, který se „zranil“, a čtvrtého, který „odešel“ – dejte jim do ruky klavír a kytaru. Promíchejte a na mírném ohni vařte. Pak přihoďte vtipnou trojku z The Linings a na závěr, v tom největším varu, přihoďte partičku z No Good Ok. Vzejde pro vás naprosto vysilující, hřejivý, překvapivý a šílený pokrm, který si čas od času dáte rádi znovu.
Léto je dávno za námi i přes poslední záchvěvy babího léta, a tak se pomalu rozjíždí také českolipský klub Progres. Ve sváteční sobotu 28. září patřil večer třem mladým kapelám: LKP, The Linings a No Good Ok. Začátek večera příchozí poněkud vyděsila zpráva – Toníček z LKP je zraněn, koncert tedy odehrají jen Filip s Davidem. Tak to jsme tedy zvědaví. Pánové nás však parádně převezou. Se soustředěným a klidným výrazem se usadí v místnosti s barem za klavír a kytaru. Za nimi rozsvícená obnažená lampa, fanoušci okolo nich na židlích napjatě čekají, co se bude dít. A pak to přijde... naprosto odzbrojující, komorní a kompletně unplugged vystoupení. Zazní oblíbené písničky, které by však v této aranži nikdo nepoznal, nebýt textů. Ptám se několikrát za večer: Ehm... kde že jsou LKP??? Protože ti dva, kteří sice mají obličeje kluků z LKP, se jim nepodobají ani v nejmenším. Dospělí, vyzrálí a zkušení hudebníci. Díky kluci, že jste vyrostli.
Romanticky naladěni přesuneme se po koncertě LKP na sál v očekávání věcí příštích. A tedy... tihle kluci se toho nebojí. Svérázná trojka z The Linings do toho řeže hned od začátku, tudíž je předešlý lyrický koncert téměř ihned zapomenut. Hrstka přítomných fanoušků vytvoří před pódiem neuvěřitelný kotel, koncert končí tím, že zpěvák Wlado málem rozmlátí kytaru o jeviště po vzoru pravých rockových hvězd.
Uf, uf, rychle napít, nádech, výdech a jde se na třetího hosta večera.
No Good Ok směle navážou na své kolegy a ukradnou si veškerou atmosféru večera jen pro sebe. To, co předvádí maličký zpěvák Jirka na pódiu, se nedá přirovnat k ničemu, co jsme zatím viděli... Ze sálu zazní: „Goťťák z Papírů je taky úchylnej na jevišti, ale toto???“ Po několika písních zpěvák pěje do mikrofonu v kleče, vleže a své drobné nožky kroutí do neuvěřitelných pozic v kontrastu ke svým stoicky se tvářícím parťákům. Při závěrečné písni se zpěvák už na všechno vykašle a skočí do davu a křepčí s ním na svou vlastní písničku ve slastné agónii. Přidávat musí dvakrát, poprvé se kluci ani neodporoučí do zákulisí pro hraný odchod („přece nebudeme jako ču*aci“). Kotel 14 lidí, kteří se před nimi svíjí, hravě nahradil velký koncertní dav a i v tak malém počtu dokáže vytvořit vše, co ke správné pařbě patří, včetně emotivního nesení člověka na rukou. Tedy... je lepší v sobotu sedět doma? Či zajít do Progresu ... ?? Přijďte si ... pro další nezapomenutelný večer.