Již minulý týden jsme se zeptali ředitelky základní umělecké školy Yvetty Hotové, co bylo skutečnou příčinou zrušení koncertu.
"Je to interní věc nás, pracovníků školy. Rodičovské veřejnosti a dětem se omlouvám prostřednictvím našich webových stránek a osobním dopisem. Zatím k tomu nemám co dalšího dodat," odpověděla nám.
O něco sdílnější byli rozhořčení učitelé školy. Ti na naši otázku odpověděli poměrně dlouhým dopisem, který jsme redakčně zkrátili a nabízíme vám ho.
"Tento týden došlo v ZUŠce k tomu, co většina z nás dříve či později od současné ředitelky očekávala a proti čemu se bránila a protestovala již v loňském roce během konkurzu a po něm.
Vůbec nezná problematiku uměleckého školství, a proto se pokouší naroubovat model řízení základní školy na náš, zcela odlišný typ. Na všech školách uměleckého typu počínaje uměleckými školami přes konzervatoře a konče hudebními akademiemi jsou pořádany interní a veřejné koncerty. Pokud žák či student chce vystupovat na veřejném koncertu, musí absolvovat vystoupení na koncertu interním, kde je posléze vybrán buď pegagogickou radou či porotou pro další koncert. Stejně je tomu už po řadu let i u nás. Předminulou středu proběhl na naší škole zcela běžný výběrový koncert, po jehož skončení se jako vždy sešli učitelé jednotlivých čísel na poradě, aby z dvaceti osmi čísel vybrali okolo dvaceti na Jarní koncert ZUŠ. Přítomni byli též oba zástupci ředitele. Poradu vedl statutární zástupce. Ředitelka se již dopoledne z koncertu pro jiné pracovní povinnosti omluvila.
Během výběru dvě kolegyně požadovaly, aby se na koncertu hrála všechna jejich čísla, nikoliv jen ta nejlepší z nich. Neuznaly argumenty o kvalitě těchto čísel, ani narůst délky koncertu. Následující den obě zašly za ředitelkou, kde jí za „zavřenými dveřmi“ sdělily skutečnost po svém. Ředitelka poté zašla za zástupcem připravujím program a direktivně mu nakázala zmiňovaná čísla do koncertu přidat. Nic nevadilo skutečnosti, že sama zmiňované výkony neslyšela. Nezajímal ji ani názor ostatních kolegů.
Protože obě kolegyně argumentovaly malým prostorem pro své kytarové oddělení, rozhodla se část ostatních kolegů svá čísla z Jarního koncertu stáhnout a nechat je vystoupit na jiném z mnoha koncertů, které ZUŠka provádí. Jde o nevýběrové koncerty, třídní přehrávky aj.
Minulý týden na mimořádné poradě byli učitelé, kteří stáhli svá čísla (deset pedagogů), obviněni z porušení pracovní kázně. Opět ji nezajímaly žádné argumenty. Přestože nemusela, Jarní koncer sama zrušila. Není povinností pedagogů dávat svá čísla na koncert. Je to jejich dobrovolná činnost. Mají přesně stanovený rozsah svých vyučovacích povinností, a proto mají plné právo o vystupování svých žáků sami rozhodnout. Je paradoxem, že toto, dle našeho názoru, nesmyslné a protiprávní silové rozhodnutí ředitelky, kterou nezajímají vůbec žádné argumenty, přestože je v uměleckém školství teprve necelý rok, přišlo jen týden po velkém úspěchu našich žáků, kteří se probojovali do celostátního kola soutěže uměleckých škol.
Tito učitelé s nimi příští týden odjíždějí soutěžit až na Moravu do Vysokého Mýta, kde zcela zadarmo stráví celý víkend. Namísto uznání si vysloužili pokárání za porušení pracovní kázně. Domníváme se, že v dnešní době, kdy se všichni ohánějí bojem proti korupci a klientelismu, je toto příklad selhání vedoucího pracovníka, který popřel nejen odbornost a dlouhodobé zkušenosti některých starších kolegů podepřené nezpochybnitelnými úspěchy, ale popřel též práci svých zástupců a zcela direktivně rozhodl o věci, u níž nebyl.
Domníváme se, že prosazování uměleckých hodnot mocenskou silou je již otázkou dávné minulosti, a nikdy doposud jsme se s tím u žádného předešlého ředitele nesetkali, protože každý z nich dovedl svým učitelům naslouchat a komunikovat s nimi.
Ohledně kolektivního udělení porušení pracovní kázně bude jednat odborová organizace v součinnosti s odborovým právníkem. Převážná část učitelů celou touto dusnou situací na škole, pro niž již léta žijí, trpí a někteří již začínají hovořit o odchodu."
Na naše další dotazy reagovala paní ředitelka takto: "Bojovat s předsudky a s nenávistí je velmi těžké. Co se týká naší školy a mého konání, mám čisté svědomí."
Protože jde o vážná nařčení, požádali jsme pracovníky, kteří se s dopisem ztotožňují, zdali by byli ochotní se pod svůj názor podepsat. Učinilo jich tak sedm: Alena Losová, Petr Los, Michaela Vyhnánková, Eva Zemanová, Margarita Moskvinová, Zuzana Čermáková a Jana Christovová.