Představením kruté a bolestivé smrti Ježíše Krista v rámci Pašijových her letos opět vyvrcholí velikonoční jarmark na vodním hradě Lipý. Ten proběhne již v sobotu 30. března. Kromě naturalistické podívané, kterou již po desáté dávají dohromady dobrovolníci z Ochotnického spolku Lípa, se mohou lidé těšit na bohatý doprovodný program.
Čeká je řemeslný jarmark, workshopy, dvě loutkové pohádky od Loutkového divadla Spojáček, hledání velikonočních vajíček, koncert kapely Proti proudu nebo bohaté občerstvení. Děti se mohou těšit na tvořivé dílničky, které pro ně připravil DDM Libertin. Hrad bude veřejnosti otevřen od 10 hodin, program skončí v pět odpoledne.
„Každý rok se snažíme představení posunout někam dál, zařadit nové prvky. Na novinky se tak mohou diváci samozřejmě těšit i letos, například úplně poprvé zařadíme do příběhu postavu Heroda Antipa, která v něm dosud chyběla,“ přiblížil Petr Nárovec, zaměstnanec příspěvkové organizace Lipý, který je zároveň duchovním otcem českolipských Pašijových her.
Představení bude letos doprovázet zbrusu nová hudba. Ta bude laděna do barokních melodií, zazní například skladby od Bacha či Dismase Zelenky. Velkou pomocí pro herce je také nový režisér Štěpán Kňákal, který na celé představení dohlíží a řídí ho.
V českolipských pašijových hrách vystupuje několik desítek herců. Svou velikostí je hra největší v regionu, současné představení navazuje na tradici pašijových her, která v České Lípě vznikla někdy v 18. století. Během zhruba hodinové hry herci obsadí v podstatě celý prostor vodního hradu. Římští vojáci se prochází na hradbách, kde posléze také velerada s Pilátem odsoudí Ježíše. Ten pak s dřevěným křížem putuje přes celé nádvoří až na druhou stranu, kde společně s dalšími dvěma odsouzenci umírá. A zároveň vstává z mrtvých.
„Příběh je strašně silný, historické prostředí hradu, kostýmy i hudba dokonale dokreslují atmosféru. Herci představení velmi prožívají, já osobně mám z příběhu Pašijových her velký respekt. Celá příprava představení je ale dost náročná, již několikrát jsem s tím chtěl skončit, nebo to alespoň předat někomu jinému,“poznamenal Petr Nárovec.
Jsou ale momenty, které ho ženou dál. „V loni jsme měli opravdu hrozné počasí. Sněžilo a byla zima. Ale v momentě, kdy jsme přibili Ježíše na kříž, vysvitlo slunce. Je to pro mě důkaz, že se někdo nahoře na nás opravdu dívá a že má smysl to dělat dál,“ uzavřel Petr Nárovec.