Z praktických důvodů navrhuju v debatě o TV seriálu pokračovat tady.
K tématu odsunu doporučuju rozhovor s Adrianem von Arburgem, švýcarským historikem, který žije v Brně a vyučuje na tamní univerzitě:
http://www.literarky.cz/civilizace/89-civilizace/8446-sudety-konec-libovle-historik
a
http://www.literarky.cz/civilizace/89-civilizace/8574-sudety-konec-libovle-historik-ii-ast-dokoneni
Malá ukázka z II. části rozhovoru:
...v názorech a mentalitě byl mezi městem a vesnicí větší rozdíl než dnes. Etnický nacionalismus byl vynálezem měšťanských elit, na venkově ještě často přežívaly umírněnější postoje vůči údajnému národnostnímu protivníkovi – i vzhledem k tomu, že tamější lidé byli pravděpodobně méně ovlivněni ideologickými pohledy na ty druhé, pokud se s těmi druhými vůbec někdy osobně seznámili. K tomu pak došlo masově v letech 1945 a 1946, když několik set tisíc Němců bylo posláno na práci k soukromým zemědělcům do českého vnitrozemí. Je to zvláštní, ale nikdy v dějinách nebyl vzájemný kontakt mezi česky a německy hovořícími obyvateli českých zemí tak intenzivní jako tehdy, paradoxně právě těsně před konečným rozchodem (odsunem) nebo právě během něho. Představme si jen, že tehdy bylo v každé tradiční české vesnici ve vnitrozemí přítomno průměrně 30 až 40 Němců. Když zkoumáte prameny o tomto nuceném soužití, tak nenarazíte na masakry, i když dost často na projevy ponižování a všudypřítomné napětí alespoň na počátku. Ale leckde ti lidé našli k sobě postupně cestu, i když často ani nemluvili jazykem druhého. Tímto bych jen chtěl relativizovat zakořeněný názor, že takřka všichni Češi se chtěli Němců úplně zbavit a že prý de facto nebylo možno myslet na jiné řešení než na to zcela radikální. Je to presumpce zatím nedostatečně ověřená a notabene by takové tvrzení mohlo některým historikům a politikům posloužit snadno k obhájení jejich hledisek a postojů.